Jak je asi poznat z popisku, jsem trošku pozadu. Jelikož jsem povaha, která hraje na “deadline”, dostala jsem se k tomuto článku po roce a čtvrt! Po 15 měsících, jako chápete?! No, to protože jsem žádný deadline neměla. Rozhodně na to nejsem pyšná, co Vám budu povídat. Tohle není aktuální článek, vůbec ne, ale jelikož můžete na blogu najít článek o severním Vietnamu, ten si můžete přečíst tady , byla by hloupost nedokončit, to co jsem začala.:) Nehledě na to, že Vietnam si určitě zaslouží nějakou tu pozornost.
Tak to nebudu prodlužovat a jdeme na to!
Phu Quoc
Phu Quoc je to, co si představujeme jako RÁJ! Nekonečné pláže s bílým pískem, lemované palmami. Průzračná voda, modrá tak, že Vás to až zaskočí. Přátelští lidé a pohodová atmosféra, to je PHU QUOC – největší vietnamský ostrov.
A právě na tomto pohádkovém místě začalo naše dobrodružství po jihu Vietnamu. Těchto pár dní se neslo ve znamení relaxu na pláži, prozkoumávání ostrova na skútru, projížďkách na kole, ochutnávání dobrého jídla a pití.
První den, kdy jsme se na ostrov dostali, jsme se ubytovali v krásném rezortu, který je zhruba 3 minuty jízdy na kole od Long Beach. Na tomto místě jsme strávili celý náš pobyt a rozhodně nelitujeme.:) Ostrov není tak velký a jednoduše si ho můžete projet na skútru, pravda, musíte si zvyknout na jejich bláznivou dopravu a řízení bez pravidel. Odkaz na ubytování Vám dávám SEM. My jsme se o tomto rezortu dozvěděli přes doporučení a byli jsme nad míru spokojení! Rádi bychom toto nadšení sdíleli dál pro ty, kteří se na Phu Quoc teprve chystají. Personál je tu extrémně milý, ubytování čisté, kola k zapůjčení a zařídí Vám skútry, pokud chcete i taxi. Jídlo je skvělé – snídaně spíše evropského stylu, jako lívanečky, vajíčka na 1001 způsobů a hlavně hodně ovoce. Pokud chcete oběd, musíte jim to předem ohlásit, takže pokud víte, že se budete zdržovat v okolí rezortu, máte i tuto možnost. Na véču si ale musíte zajít do okolních restaurací. To nám ale rozhodně nevadilo, rádi objevujeme a ochutnáváme.:)



DEN DRUHÝ
Na druhý den jsme se probudili okolo sedmé hodiny ráno, já jsem nemohla dospat. Vidina, že půjdeme konečně k moři. JUPÍÍÍ!:) Nejdříve jsme se posilnili vydatnou snídaní a jejich skvělou kávou s kondenzovaným mlékem (typická vietnamská lahůdka). Když si na ty snídaně vzpomenu, sbíhají se mi sliny! No není to pohoda, když se o Vás někdo takhle hezky stará?:)

Po snídani jsme nahodili plážové outfity a šlápli do pedálu. Prosím Vás, nenechte se zmást počasím. My jsme měli pod mrakem, v domnění, že se nemůžeme spálit, jsme strávili na pláži asi 3 hodiny. Jen tak se povalovali a blbli ve vlnách. Nebuďte nikdy tak naivní, jako jsme byli my. Sluníčko je tu opravdu silné, i přes mraky stále pálí a pokud nechcete dopadnout jako my, doslova rudí jako raci, chraňte se. Když jsme začali pozorovat, že nekontrolovatelně měníme barvu ze sněhobílé do tmavě rudé, sebrali jsme svých pět švestek a vrátili se do rezortu. Stejně nám už vyhládlo, a tak jsme si zašli na oběd. I přestože jsme měli plné pupíky, nedalo nám jen tak ležet a flákat se u bazénu, a tak jsme si opět půjčili kola a rozhodli jsme se jet prozkoumat další pláž. Večer jsme zakončili skvělou véčou a koupačkou v bazénu. Když jsme se chystali na kutě, především JÁ jsem zjistila, že asi nebudu mít moc příjemnou noc. Nemohla jsem ležet na břiše, na zádech, na boku. Hold za blbost se platí!:D Alespoň jsem ponaučená pro příště.





DEN TŘETÍ
Jelikož jsme už tak byli dost spálení, rozhodli jsme se, že si půjčíme skútr a ostrov malinko projedeme. Vydali jsme se tedy na sever. Po cestě jsme u silnice potkali i opičky.


Abyste také viděli, že každá mince má dvě strany, tady máte pár fotek! Vietnam je neuvěřitelně nádherná země, ale přece jen tu v některých věcech pokulhávají, a to například…odpadky všude.



DEN ČTVRTÝ
Hned po snídani jsme vzali skútr a vydali se směrem k vodopádům Suối Tranh. Ráďa si pomalu začal na ten chaos v dopravě zvykat a jízda na skútru ho očividně bavila. K vodopádům vede moc hezká procházka, připadali jsme si jako v džungli, jen kdyby tam všude nebyla ta kýčovitá zvířata (tím myslím umělá). A protože vodopád vypadal lákavě a Ráďovi bylo horko, nelenil a dal si spršku.:) Pak už jsme pokračovali na perlí farmu, kde jsme se dozvěděli víc o tom, jak se perly loví, atd.






DEN PÁTÝ
Na tenhle den jsem se těšila jako malá, protože když jsme dovolenou do Vietnamu plánovali, viděla jsem spousty recenzí na Sao Beach. Voda je tam neuvěřitelně modrá, klidná, kolem všude palmy, a co bylo nejlepší? My jsme na plážích davy nikdy neměli, výjimkou nebyla ani Sao Beach. A tak jsme se jen tak kochali, plavali, blbli, zaplatili 20 000 vietnamských za fotku na houpačce, to je ale MUST, že ano.:D










DEN ŠESTÝ A PŘELET DO DALATU

Tady už náš pobyt na Phu Quocu končil. Vstali jsme si časně z rána, abychom si ještě zašli na pláž. Zablbli jsme si v obřích vlnách a pak se přesunuli do rezortu. Tam jsme si dali obídek a u bazénu jsme čekali na check out a taxík na letiště. Přesouvali jsme se totiž do Dalatu.
O jihu Vietnamu budu psát samostatný článek příště.:)
Přeji Vám šťastný Nový rok!
Mon.:)

